Až do konce listopadu trvá největší světová přehlídka umění – Bienále v italských Benátkách. Zatímco národní pavilóny chtě nechtě reprezentují kulturní politiku jednotlivých států, plastický obraz současného umění dotvářejí tzv. collateral events- doprovodné akce rozeseté po celém městě. Na prestižní výstavě Personal structures Čechy zastupuje Daniel Pešta svými projekty Zvěstování a Záznamy noční hlavy.
Titul letošního bienále zní Všechny budoucnosti světa (All The World Futures). Jedná se o téma, které ale rezonuje i v dílech řady umělců vystavujících mimo rámec oficielní přehlídky. Patří mezi ně právě i Daniel Pešta, který se skrze subjektivní představy, sny a noční můry propracoval ke globální vizi budoucnosti lidstva. A není to vize zrovna radostná. Už při vstupu do Peštovy expozice v paláci Bembo a úpatí Ponte Rialto diváka uvítá dvouhlavé tele. Laskavý mutant vyvedený ve zranitelném bílém vosku jednou hlavou pozoruje obraz nehybně ležící bytosti mužského pohlaví. Na jeho možná mrtvém, možná ale jen spícím těle se už klube zárodek budoucího života. Je to příslib nových forem existence, které přijdou po nás? Je to znamení definitivního zániku biologicky podmíněných zákonitostí, předzvěst konce vědy, kterou nenahradí už žádné jiné náboženství?
Druhá hlava telete – dojemně okouzlujícího a děsivého zároveň – hledí na skleněný sarkofág, ve kterém leží drobná mumie. Pod voskovaným plátnem se jasně rýsuje trnová koruna, která společně s pozicí zatuhlého těla napovídá, že se jedná o Krista sejmutého z Kříže. Známou siluetu ale narušuje Ježíšovo těhotné břicho – Zvěstování nové naděje, která může mít úplně jinou podobu, než jsme si kdy dokázali představit.
