Český vizuální umělec Daniel Pešta (1959) s mimořádnou citlivostí absorbuje události ve svém bezprostředním okolí stejně jako děje v globální společnosti a svým jedinečným výtvarným jazykem je přetavuje do své tvorby. Aniž by se snažil zaujímat módní postoje, je jeho dílo aktuálně politické. Prostřednictvím široké škály výrazových prostředků reflektuje historii i současnou situaci jak celého druhu Homo Sapiens, tak i jednotlivce. Jeho tematickou osou je determinace člověka jeho biologickým, sociálním a kulturním původem, která je zdrojem bezmoci a bezpráví ve společnosti. K determinaci se vztahuje i jeho aktuální projekt Something is wrong. V souborech maleb, asambláží, prostorových objektů a instalací, které vznikly v nedávné době (poznamenané pandemií a válkou na Ukrajině), analyzuje „gen zla“ zakódovaný v hlubinné podstatě některých jedinců, kteří zásadně ovlivňují osudy ostatních.
Jak je možné, že po všech děsivých zkušenostech, které má lidstvo za sebou, je zlu dovoleno, aby zas a znovu explodovalo s eskalující krutostí? Who? Why?, ptá se Daniel Pešta společně s americkým psychologem Philipem Zimbardem, který se studiem „zla“ systematicky zabýval. Zkoumal především moment zlomu, kdy se z tzv. slušného člověka stane bezcitné monstrum. Paralelu shledával v přeměně padlého anděla Lucifera ve ztělesnění zla – Satana. Ve svých slavných experimentech zjistil, že aktivovat „Luciferův komplex“ je hrozivě snadné: stačí v lidech vyvolat strach a označit původce jejich ohrožení. V těchto emočně vypjatých situacích se „gen zla“ probouzí, vymyká se kontrole, svádí k útoku, touží po pomstě, nezná soucit a sleduje jen vlastní prospěch.
Avizované nebezpečí je mnohdy potřeba uměle vytvořit. K tomu výborně slouží minority, které se vymykají barvou pleti, náboženským vyznáním, sexuální orientací nebo jenom způsobem života,“ objasňuje Pešta východiska projektu Something is wrong.
Expozice v Tana Art Space je situována do dvou kontrastních prostorů, z nichž jeden evokuje laboratoř a druhý klášterní celu. Ve výmluvně nazvaných souborech maleb a asambláží Bloody language, Fight či Silent witness nebo ve stěžejní instalaci Animals in us, atd. podrobuje tento „zvrácený gen“ a jeho projevy zkoumání z úhlu pohledu obětí i z perspektivy jejich pachatelů. Někdy se soustředí na krutosti páchané v nejužším rodinném kruhu, jindy na činy psychopatických potentátů. Ve výsledku divákovi nabízí synkretický opus, který je ojedinělým zobrazením zla ve výtvarném umění. V Peštově pojetí dostává většinou podobu zbytnělého lidského těla, které tu není obrazem božím, ale obludnou hmotou, masem protkaným řečištěm žil. Z obličejů jeho postav zmizely individuální rysy, namísto tváří zůstaly jen křečovité grimasy nebo je nahradily anonymní masky. Projektem rezonuje dualita moci a poslušnosti, spirituality a pudovosti, individuality a stádnosti, přetvářky a pravdy. Pešta tak na pozadí aktuálního dění otevírá problém, který pojmenovali už existencionalisté: Člověk, který ztratil boha a tím i víru v transcendentní přesah své existence, ztrácí také smysl života a s ním i veškeré zábrany. Stává se snadno manipulovatelným bezcitným tvorem hnaným pudem.
A právě v transcendentální dimenzi hledá Daniel Pešta východisko. Spiritualita, která člověka osvobozuje z lpění na hmotě, se v jeho díle Memento personifikovala do postavy Ježíše Krista. Oproštěný od konkrétních historických a náboženských souvislostí se stává univerzálním symbolem nadosobních morálních hodnot, pro které má smysl se obětovat.
Tana Art Space, 17.4. – 24.11. 2024
Fondamenta de la Tana, 2109A – 30122, Venezia
(blízko Arsenale)
(na mapě)
Kurátor: Terezie Zemánková
Preview: 17. + 18. + 19. dubna, 11-19h
Pořádá Museum Montanelli
Ve spolupráci s Venice Art Factory
